Tak vypadá budoucnost hraní: superrychlý 240Hz OLED Asus PG27AQDM na zpomalených záběrech | Kapitola 8
Seznam kapitol
Patříte k těm, kteří zastávají názor, že 240Hz panely jsou jen placebo? Že víc jak 120 Hz už není zapotřebí? Nebo vám snad stačí i 60 Hz? Nemusíte být zrovna hráči, abyste poznali rozdíl. Podíváme se detailně na to, v čem mají displeje OLED ultimátní výhodu proti tekutým krystalům.
Jestli jste si proklepali pár kapitol, vyzkoušeli aspoň některé z testů na obyčejnějším monitoru s LCD a podívali se i na nějaká videa z článku, asi už tušíte, proč nedá většina majitelů monitorů s panelem s OLED na své displeje dopustit a LCD už je nechávají chladnými.
Nevím, do jaké míry se mi povedlo ozřejmit, jestli je 240Hz panel jenom placebo, nebo ne. Nejlépe to uvidíte pochopitelně jen na vlastní oči, když si vedle sebe postavíte rychlý OLED a klasické LCD a některý ze zmíněných testů na těch panelech pustíte a srovnáte je napřímo.
Paradoxně mám dojem, že některé nedostatky LCD jsou vidět lépe v tom běžném pracovním nasazení než v samotných hrách. Jako u většiny produktů platí to, že většinu nedostatků staršího řešení nebudete vnímat, dokud na nějaký čas nepřesedláte na to lepší.
Od horšího k lepšímu to jde snadno, opačně si člověk zvyká už mnohem hůř. Platí to, když si sednete od staré sestavy k nové, platí to, když přejdete na rychlejší procesor, grafiku, disk, vyšší kapacitu pamětí, myš nebo lepší repráky, a platí to i pro ty monitory.
A to jsme ani neřešili problematiku input lagu, která do velké míry souvisí právě s obnovovací frekvencí – pokud na překreslení snímku čekáte čtyřikrát déle, už jen na tom naskočí prodleva i o 10 ms, a další čas můžete u LCD připočíst na to, až si tekuté krystaly rozmyslí, jakou chtějí mít barvu.
Pozitiva monitorů s OLED při běžném „spotřebitelském“ užívání jsou obrovská, větší než většina z jejich negativ. Jenomže to vypadá, že jsou si toho dobře vědomí i výrobci monitorů, a tak to pro jistotu vybalancovali cenou; bezmála třicet tisíc za sedmadvacítku s rozlišením 2560 × 1440 bodů není zrovna láce. Většina normálních smrtelníků si tak dnes na takový OLED asi nechá zajít chuť a spokojí se raději s tím rychlejším LCD.
Můžu jen doufat, že se ještě dožijeme toho, že se podobné displeje, i bez všech těch hráčských světýlek, pozic se stativovými závity a rychlých rozbočovačů, budou jednou dát pořídit za čtyři tisíce jako mainstreamová LCD.