V teniskách do obýváku? Test počítače Cooler Master Sneaker X | Kapitola 9
Seznam kapitol
Nedaří se vám zlákat dívku pod příslibem prohlídky sbírky motýlů? Co takhle ji zaujmout nabídkou vyzkoušení herního počítačového děla, jaké by si ani ve snu nedokázala představit. Pokud k tomu pozvání připravíte správnou atmosféru, nejlépe v lehce potemnělé místnosti s lahví dobrého moku, tak máte o úspěch postaráno. Nezapomeňte ovšem na záložní plán, jak ji později od toho počítače odtrhnout. Doporučuji například nenadálý výpadek elektřiny s následným přechodem na osvětlení pomocí svíček.
Osobně zastávám názor, že konvenčně chlazenou bestii Intel Core i9-14900K nemá smysl taktovat. Výrobci základních desek, ale i sám Intel nám však podbízí své nástroje pro automatické přetaktování procesoru, dokonce za využití umělé inteligence. Takovou funkci má i základní deska ASUS ROG STRIX Z790-I GAMING WIFI, přičemž tlačítko pro spuštění automatického přetaktování procesoru se nachází i na jejím externím hubu ASUS ROX STRIX HIVE. Zmáčknout jej dokáže i malé dítě (případně i nechtěně). Proto si přetaktování procesoru testované sestavy Cooler Master Sneaker X v krátkosti vyzkoušíme.
K pokusu o automatické přetaktování jsem použil aplikaci Intel Extreme Tuning Utility, konkrétně její položku AI Assist. Aplikace nás před svým spuštěním nejprve upozorní, že si máme v biosu předem obnovit výchozí nastavení a v operačním systému zavřít všechny ostatní běžící aplikace. Ke spuštění automatického procesu přetaktování pak postačí kliknout na tlačítko Characterize.
Učinil jsem tedy vše dle pokynů a proces spustil. V následně zobrazeném okně je proces přetaktování indikován progresivní stupnicí v jeho spodní části a v pravém horním rohu také údajem o zbývajícím čase.
Ve výsledku nám XTU vyplivne tabulku s porovnáním původních a navržených hodnot jednotlivých parametrů. V mém případě utilita nabídla zvýšení násobiče u všech jader procesoru o jeden stupeň a současně zvýšení limitu Turbo Boost Power z výchozích 253 W na 450 W. Těch položek v návrhu je mnohem více a lze se k nim dostat pomocí posuvníku po boku aktivního okna. Například u všech jader utilita nastavila maximální násobič na 61×. Původně byl maximální násobič 60× (využívaný pouze při zátěži maximálně dvou jader) přiřazen napevno výhradně jádrům č. 4 a 5. Nyní si procesor může vybrat kterákoliv dvě jádra, u nichž násobič 61× aplikuje.
Pokud s návrhem souhlasíme, k jeho aktivaci dojde stisknutím tlačítka Apply.
No a jak se výkon procesoru po přetaktování zvýší? Prakticky nijak. Po spuštění zátěže okamžitě zasáhne funkce tepelného škrcení jader procesoru Thermal Throttling a srazí frekvenci jader procesoru z 5800 MHz dolů na 5500 MHz. Procesor by zřejmě ve vyšších taktech dokázal fungovat. Museli bychom mu ale poskytnout účinnější chlazení.
Monitoring aplikace HWiNFO64 vždy aktivuji asi vteřinu po spuštění zátěže. Jak vidíme na obrázku níže, přetaktováním nastavenou frekvenci 5800 MHz už aplikace ani nezachytila. Po okamžitém zásahu tepelného škrcení běžel procesor v podobných taktech, jako v původním nepřetaktovaném stavu.
Na druhou stranu, pokud budeme počítačovou sestavu používat zejména na hraní her, procesor nebude mít vždy vytížena všechna svá jádra na maximum. Pak by se teploty procesoru mohly pohybovat níže a jeho přetaktování by mohlo mít nějaký přínos při zátěži jednoho či dvou jader.
Po zkušenosti s tím, že teploty procesoru v plné zátěži okamžití vyletí k limitní hranici 100 °C, nastavil jsem si pro další provoz testované sestavy pouze jednostupňovou křivku závislosti otáček ventilátorů chladiče na teplotě procesoru podle následujícího obrázku. Až do poměrně vysokých 70 °C ponechávám otáčky ventilátorů ve výchozím 15% PWM režimu, což koresponduje s rychlostí 400 RPM. Se zvyšující se teplotou bude rychlost ventilátorů rychle stoupat, aby svého maxima dosáhla při teplotě 90 °C.
Při běžné zátěži je tedy sestava docela tichá a dominantním zdrojem hluku je automaticky regulovaný ventilátor napájecího zdroje.