AI nám možná nevezme práci. Schválně si tipněte, proč
Seznam kapitol
Jedno z pravidel technologického vývoje je to, že každá technologie, kterou jde i jen potenciálně zneužít, bude nakonec zneužita. A jedno takové zneužití se nám už plíží do kanceláří – a pro mnohé to bude docela překvapení.
AI nám vezme práci, do jisté míry nám vezme práci – a to je prostě fakt. Firmy tu nejsou od toho, aby budovaly sociální systém, ale aby maximalizovaly zisk – a samy se potýkají s některými nepěknými trendy, jako jsou job hoppers, což jsou lidé, kteří pracují jenom proto, aby získali vyhlídky na lepší práci.
Aby bylo jasno: Je normální, že začínáte „od píky“ a někam se propracujete, získáte zkušenosti a když jste dobří, tak taky větší zodpovědnost. Job hopping o tom není, je o tom, že si cíleně vybíráte takovou práci, která dobře vypadá v profilu na LinkedIn a podobných pracovně gamblerských stránkách – a budujete si síť čistě proto, abyste si sehnali lépe placenou práci.
Tohle je věc, která se typicky týká prodejů, marketingu a podobných specializací se zaměřením na prodej zázračných mastí a hadích olejů, ale v poslední době se to šíří i mezi technologické pozice. To je problém, protože nechcete založit úspěch anebo neúspěch své firmy na job hopperech, kteří přijdou, pochlubí se tím, jak byli na předchozích pozicích důležití, pozeptají se po odměnách, podívají se, jak to u vás chodí – a půjdou si na LinkedIn hledat další práci.
Jejich cílem není žádný výstup, ale zářez, protože za dva roky toho opravdu moc neuděláte, sotva co většího dokončíte, maximálně něco rozeserete a půjdete od toho, což je speciálně pravda u technologických pozic. Pokud k vám jde někdo, kdo má poločas firemního rozpadu dva roky, tak to je na práci tak možná v balírně anebo v marketingu, ale rozhodně ne na žádné pozici, která má strategickou důležitost a dopad na budoucnost firmy.
Tahle strategie vytváří legendární legie zkázy Mistrů Běžné Administrace, kteří rozumí všemu, ale vlastně ničemu – a stojí za velkou vlnou pádu menších amerických firem na přelomu 70. a 80. let a následující vyžírání firem ze stran privátních fondů (private equity). Deset procent lidí vyhodit, nákladově očesat, outsourcovat co se dá, ušetřit na kontrole kvality, zvýšit výnosy a hlídat růst hodnoty akcií – to je jejich tajemství. V současné době tato mentalita devastuje například Boeing, což by byla velká sranda, kdyby Boeing nevyráběl letadla a nebyla by u toho už docela slušná kupa mrtvých.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
