Nvidie páté řady: Zbude i na chudé?
i Zdroj: Depositphotos
Grafické karty Článek Nvidie páté řady: Zbude i na chudé?

Nvidie páté řady: Zbude i na chudé?

Michal Rybka

Michal Rybka

12. 4. 2024 22:12 544

Seznam kapitol

1. Není z čeho vybírat 2. Hardware není investice 3. Výlet do minulosti se Steam Hardware Survey 4. Na všem, na čem se dá

Ekonomové dnes říkají, že zvláště v Americe mizí střední třída: Každý je buď superbohatý – anebo se propadá do chudoby. Podobný problém je i s grafikami: Dnes si buď kupujete zběsilosti – anebo pátráte mezi těmi nejlevnějšími či kartami z druhé ruky.

Reklama

Patřit mezi členy PC Master Race je nákladné. S postupem času se nám rozešla užitečnost počítačů a jejich herní vlastnosti: Dnes si můžete pořídit cenově dostupné ultrabooky s celodenní výdrží, které jsou lehké a praktické, jenom tak nějak nejsou na hraní. 

Nebo můžete zvolit ideální kompromis a pořídit si pracovně herní notebook s výkonnou moderní grafikou, který bude kompaktní a výkonný, ale přijde vás tak na dva a půl majlantu a ledvinu navrch. Případně sáhnete „po něčem mezi“ pracovním a herním notebookem, kde ledvina nebude potřeba, ale tak půl majlantu ano – a budou tam nějaké kompromisy, jako například plastová konstrukce, panel nižší kvality a skřípějící repráky, což je vlastně jedno, protože bude mít tak hlučné chlazení, že stejně budete moct hrát jenom se sluchátky. 

Anebo půjdete do desktopu, do tradiční volby průkopníků PC Master Race. Postavíte si solidní PC tower jako by byl konec devadesátých let, jenom ho naplníte nejmodernějším železem… tedy zkusíte ho naplnit nejmodernějším železem, ale pak s hrůzou zjistíte, že ono železo nějak podražilo. Nějak jako zatraceně podražilo!

První věc, která je dnes frustrující, jsou jenom minimální cenové rozdíly mezi jednotlivými výrobci. Ty tam jsou doby, kdy se dalo hodně optimalizovat výběrem dražší nebo levnější značky, dnes se většina výrobců drží v jednom doporučeném pásmu – a tak je celkem jedno, po čem sáhnete, protože rozdíl mezi nejdražší a nejlevnějším modelem ve stejné kategorii bude pod deset procent. Někdy dost často hluboko pod deset procent.

Další věc je, že dnes už skoro nehraje roli overclocking, tím méně ten od výrobce, protože opět jde o marginální záležitost. Díval jsem se na rozdíl mezi normálními a overclockovanými 4090 – a když si připlatíte za overclocking, dostanete 2 640 MHz oproti základním 2 520 MHz, je tam tedy rozdíl 120 MHz, což je papírově nějakých pět procent. V taktu čipu, nikoliv ve výkonu, ten bývá menší, protože roli hrají i paměti, a ty se netaktují. Za příplatek dostanete jednotky snímků za sekundu navíc, což je hezké leda tak v situaci, kdy není prakticky žádný rozdíl v ceně, ale ne v okamžiku, kdy připlácíte i několik tisíc.

Vzhledem k tomu, že všechno stojí tak nějak stejně – a vzhledem k tomu, že ceny za 4090 jsou v naprosto absurdní rovině, tak vás taková grafika přijde na padesát litrů. To je obhajitelné v případě, že na tom buď sami učíte nějaký model umělé inteligence, nějak na tom vyděláváte, anebo patříte mezi kryptobarony, kteří nad nízko valuovanými fiat měnami ohrnují nos.

Tahle věc dává smysl hlavně pro aplikace, které využijí nejen výkon grafického jádra, ale taky velkou paměť, takže pokud jste vývojáři, tak asi budete nadšení. Pokud jste běžný uživatel domácího typu, který na herní grafice vážně jenom hraje, bude pro vás obhajitelnost takové investice podstatně horší, navíc pokud například živíte rodinu. 

 

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama