V teniskách do obýváku? Test počítače Cooler Master Sneaker X | Kapitola 3
Seznam kapitol
Nedaří se vám zlákat dívku pod příslibem prohlídky sbírky motýlů? Co takhle ji zaujmout nabídkou vyzkoušení herního počítačového děla, jaké by si ani ve snu nedokázala představit. Pokud k tomu pozvání připravíte správnou atmosféru, nejlépe v lehce potemnělé místnosti s lahví dobrého moku, tak máte o úspěch postaráno. Nezapomeňte ovšem na záložní plán, jak ji později od toho počítače odtrhnout. Doporučuji například nenadálý výpadek elektřiny s následným přechodem na osvětlení pomocí svíček.
Do interiéru sestavy Cooler Master Sneaker X budeme nejčastěji vstupovat skrze její zadní plastový kryt. Ten je zasazen dvěma výstupky (háčky) do spodního dílu a na bocích je fixován ke kovovému šasi pomocí dvojice šroubů s velkou hlavou. Sundávání tohoto krytu není úplně pohodlné. Po demontáži šroubů jej musíme současně po obou bocích roztáhnout, abychom ho přetáhli směrem vzhůru přes vystupující madla sestavy. Pro vyháknutí spodních výstupků krytu je pak nutné použít speciální pohyb (vyklopení). Budeme k tomu potřebovat obě ruce.
Tohle konstrukční řešení paty skříně je však současně i její Achillovou patou. Po několika sundání krytu jsem si všiml, že jeden z kotevních výstupků je ulomen. Vůbec si přitom neuvědomuji, kdy k tomu došlo. Kryt jsem rozhodně nepáčil násilím, ani nepřirozeným směrem. Autor konstrukce tento exponovaný prvek zjevně poddimenzoval, když u něj stanovil tloušťku pouhých 1,4 mm. Uvnitř skříně je přitom dostatek prostoru na to, aby tyto vysoce exponované výstupky měly klidně i desetinásobnou tloušťku.
A proč jsem vlastně ten kryt sundával opakovaně? No přeci proto, že jsem se potřeboval dostat ke konektorům na I/O panelu základní desky a ke konektorům grafické karty. Asi jste si již všimli, že na vnějším plášti skříně se nenachází žádné konektory USB, ani konektory pro připojení mikrofonu a sluchátek. Vhodných míst pro jejich zabudování bychom našli hned několik, ale konstruktéři zřejmě nechtěli narušovat čistotu designu nevzhlednými kabely, nebo klíčenkou trčící někde z boku skříně.
Výrobce se v tomto ohledu spoléhá na řešení pomocí standardně dodávaného externího hubu ASUS ROX STRIX HIVE (je příslušenstvím základní desky), který mimo jiné disponuje alespoň jedním konektorem USB 2.0 Type-A a jedním konektorem USB 3.1 Type-C.
Možná jste si již všimli, že na I/O štítku základní desky chybí jakékoliv konektory pro připojení zvuku. Bohužel si opět musíme vystačit s připojením k externímu hubu, který však disponuje pouze jedním konektorem pro sluchátka a jedním konektorem S/PDIF s optickým výstupem. Zvuk lze z hubu také vyvést pomocí konektoru USB Type-C, ovšem tím si jej zablokujeme pro použití s jinými periferiemi.
Poměrně snadno lze demontovat rozměrný kryt v přední části skříně. Také ten je k plechovému šasi upevněn dvojicí šroubů s velkou hlavou. V tomto případě musíme opět mírně roztáhnout boky krytu v místě uchycení, ale větší kryt nám přitom dává více volnosti.
Kryt je v přední části opatřen plechovým dílem, který vzájemně spojuje plastové díly krytu a současně jej kotví do šasi skříně. Celkově kryt nepůsobí příliš robustním dojmem a při manipulaci s ním je třeba zvýšené opatrnosti. Rozhodně se nesmí zatěžovat nadměrným tlakem.
Přední kryt budeme v praxi sundávat snad jen v případě, pokud budeme chtít vyčistit případné nánosy prachu.
Vpředu na šasi nacházíme demontovatelný plechový držák pro instalaci jednoho disku velikosti 2,5“. Jeho sejmutím pak získáme přístup k vestavěnému PWM rozbočovači FAN konektorů ventilátorů.
Jedná se o aktivní rozbočovač s pěti PWM FAN porty a s přídavným napájením. Z výroby jsou na něj napojeny všechny ventilátory AIO chladiče procesoru (v sérii) a samostatný boční ventilátor. Otáčky všech připojených ventilátorů jsou tak regulovány společně pomocí výstupu ze základní desky.
Na obrázku výše také vidíme kousek radiátoru AIO vodního chlazení procesoru, který je přišroubován na dně ocelového šasi. V přední části se nachází speciální blok propojený s radiátorem samostatnou hadicí. Jedná se o přídavné zařízení, které výrobce nazývá „automatickým dávkovačem kapaliny“. To má zamezit nežádoucímu zavzdušnění bloku čerpadla v tomto případě, kdy se blok nachází na jinak nevhodném nejvyšším místě vodního okruhu. Učinil jsem dotaz na výrobce, zda by mně o funkci tohoto zařízení sdělil více podrobností, ale jeho odpověď byla nejednoznačná. Zařízení má údajně doplňovat úbytky kapaliny v radiátoru způsobené bublinami a podtlakem. Předpokládám, že se jedná o nějakou formu uzavřené expanzní nádoby s provozní zásobou kapaliny a se schopností separování případných vzduchových bublin z vodního okruhu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
